V zahraničí funguje spousta klinik, kde se ibogou léčí nejen závislosti, ale i deprese. Stačí si do vyhledávače zadat „iboga“ nebo „ibogain“😊
Moje zkušenosti s depresí
Pro mě byly vždy nejhorší rána. Ten proces probouzení, kdy si ještě napůl ve snu začnete uvědomovat, že nastává další den plný bolesti.
To, že je před vámi den, kdy budete muset nějak fungovat. Ta představa, že musíte jít do práce (jestliže ještě nějakou máte) na vás padne takovou silou, že vymýšlíte, jak tam nejít. Dovolenou jste si už všechnu vybrali na rok dopředu. „Nemocní“ jste už byli tolikrát, že k doktorce už prostě jít nemůžete. Můžete si vzít prášky (navíc k těm, který už pravidelně baštíte díky paní doktorce), ale víte moc dobře, že nefungují. Maximálně po nich budete unavení. Myšlenky, které se vám honí hlavou, mají tak neskutečnou váhu. V autobuse na vás všichni koukají. Tváře lidí, se kterými cestujete ráno do práce vám přijdou odporné. Zachází to tak daleko, že nejen, že k nim cítíte hnus, navíc z nich máte i strach. Mně osobně stačilo, když se na mě někdo jen podíval a já cítil tolik vzteku. Nenáviděl jsem ho. Protože jsem byl v tu chvíli přesvědčený, že si o mě musí myslet stejné věci, jako já o něm. Že v něm musím probouzet hněv a vztek a hnus. Myslel jsem si, že to tak mají všichni lidé v mém okolí. Připadal jsem si jako ten nejhorší člověk na světě. Cítil jsem se tak. A je to neskutečně bolestivý pocit. Cítil jsem (věděl jsem!), že to takhle ke mě cítí všichni. Připadal jsem si před každým jako nahý. Proč se se mnou ještě vůbec někdo baví? Styděl jsem se. Když se mě někdo na něco zeptal, nevěděl jsem, jak odpovědět. Celou svou energii jsem soustředil jen na to, přemýšlet nad tím, co si asi o mě myslí ostatní? Pochopitelně znovu a znovu jsem si představoval jen ty nejhorší věci. Bylo mi hrozně. Špatně se mi dýchalo a nemohl jsem v té době jezdit výtahem nebo metrem. Jednou mi bylo v metru tak zle, že jsem musel vystoupit a natáhnout se na lavičku. Motala se mi hlava a já nemohl popadnout dech. Připadalo mi, že se dusím. Okolo chodící lidé se mě ptali, jestli nechci zavolat sanitku.
Nedíval jsem se nikdy nikomu do očí. Nerad jsem trávil čas s někým jiným. Věděl jsem, že jsem ten nejhorší člověk ve vesmíru a dokonce jsem si myslel, že ostatní se se mnou chtějí bavit jen proto, aby si to užili, vychutnali. Jako když jdete do ZOO do pavilonu hmyzu, díváte se na larvy švábů a bavíte se tím, jak jsou vám odporní a jak je vám z nich zle tak, až je vám to svým způsobem příjemné.. Doma jsem zalezl pod peřinu a brečel jsem. Nebo jsem se zavíral v koupelně. Zavřel jsem dveře, takže jsem byl v absolutní tmě a po čase jsem měl na koberečku před sprchou již vysezený důlek.
V absolutní tmě jsem se cítil alespoň trošku lépe. Tam se mi brečelo nejlépe. Neviděl jsem si na vlastní ruku, i když jsem si ji dal těsně před obličej a přišlo mi to, jako bych v tu chvíli neexistoval. Koupelna se stala mým nejoblíbenějším místem. Slyšel jsem i zvuky z ostatních bytů. Jak já je nenáviděl. Ty lidi okolo. Že si žijou své životy, řeší co si kdo dá ten den k snídani, na co se zrovna koukají v televizi, že je potřeba jet na chatu natřít verandu. Co bych za to dal, řešit takové starosti. Brečel jsem a prosil jsem (boha, vesmír, sám sebe…), abych také mohl řešit podobné věci. Ale nikdo mi neodpovídal. Nestál jsem nikomu za jedno jediné slovo…
Mnoho z nás zažívá nějaký typ deprese, úzkosti nebo traumatu. Je to normální jev, protože mnozí z nás se v životě setkávají s různými druhy emočního strádání a nezměrnou bolestí, kterou prostě život občas přináší… Iboga neléčí jen závislosti. Stejně tak dobře pomáhá s čímkoli, co vás trápí. Co trápí vaši unavenou mysl. Vězte, že většina alkoholiků a narkomanů jsou jen lidé, kteří se celý život trápí a na své trápení si našli „lék“ v podobě drog a alkoholu.
Zatímco většina pacientů podstupuje terapii ibogou jako způsob, jak se vyléčit z vážné drogové závislosti, tento typ léčby může vyvolat také zotavení z mnoha dalších psychických problémů, včetně deprese, úzkosti a traumatu, záchvatu paniky, obsedantně kompulzivní poruchy (OCD), sociální fobie a posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
Hluboká psycho-duchovní cesta, která se odehrává během zážitku s Ibogou, umožňuje lidem vrátit se ke zdroji jejich traumatu a vyřešit hluboké emocionální konflikty pohřbené v minulosti.
Iboga vás v okamžiku, kdy si ji dáte, vede a ukazuje vám, co je kořen a příčina vašeho trápení. K těmto kořenům se chce stejně tak přiblížit každá psychoterapie, ať individuální či skupinová. Já sám jsem takových individuálních či skupinových absolvoval nespočet. Napsal bych desítky, ale když se zamyslím, možná jich bylo dokonce více jak 100. Moderní psychologie má určitě spoustu výhod a benefitů, pro někoho to může být cesta, která ho později zas nasměřuje jinam a někomu může fungovat tak skvěle, že mu zachrání život. Na mě ale nefungovala.
Jakmile iboga začne působit na vaši psychiku, emoce ponořené hluboko ve vás, ve vašem podvědomí, se uvolní, vynoří se na povrch a odplaví pryč. Ať už se jedná o trauma z vašeho dětství, naučené vzorce chování, nebo vnitřní konflikt hodnot, iboga má téměř zázračnou schopnost odstranit nechtěné nebo neužitečné myšlenky, které se na vás během vašeho života přilepily a zažraly se vám hluboko pod kůži, až se staly součástí vás samých. A věřte, že tento proces čištění, ač se jedná o poměrně emočně náročnou záležitost, která se (alespoň u mě) často neobešla bez pláče, zároveň patří mezi jednu z nejkrásnějších věcí, které lze zažít. Po terapii se „probouzíte“ jako nový člověk. Alespoň já jsem si připadal, jako bych se podruhé narodil.
Iboga pomáhá těm, kteří trpí depresí, překonat pocity smutku tím, že se dostane ke kořenům problému.
Někteří lidé uvádějí, že iboga jim pomáhá vidět, jak se před nimi odvíjí jejich život – ne děsivým způsobem, ale způsobem, který jim umožní plně vnímat, co se stalo v minulosti a jak jejich minulost ovlivnila jejich současnou situaci, mentálně a fyzicky. Tato zkušenost pomáhá porozumět tomu, jak jeho deprese začala, proč vznikla a jaký dopad to má na jeho schopnost nalézt skutečnou radost v každodenním životě.
Po léčbě deprese ibogou se můžete posunout k mnohem světlejší budoucnosti, bez všeho, co vás brzdí a trápí. Iboga pomáhá člověku s depresí odpustit druhým (a sobě) na hluboké emocionální úrovni, což je životně důležitá součást procesu léčení.
Léčba deprese ibogou se zaměřuje na negativní vzorce myšlení a chování odpovědné za středně těžkou až těžkou depresi, která postihuje až 350 milionů lidí na celém světě. Pokud vy nebo někdo, koho milujete, trpíte klinickou depresí, léčba ibogou by vám mohla pomoci obnovit určitou rovnováhu ve vašem životě. Jde jen o to, prolomit strach z neznámého 😊 Pokud strach máte, léčba pro vás není. Pokud ho nemáte a cítíte, že je to něco, co jste již dlouho hledali, znamená to, že vás iboga volá a vy jste již připraveni. Napište mi na iboga@post.cz nebo volejte 775 012 829.
Jsem jedním z vás a budu moc rád, když se se mnou podělíte o své pocity, trápení a životní osudy. Třeba se vám uleví už jen tím, že si napíšeme nebo promluvíme❤️😊
Zde ještě uvádím odkaz na zajímavou studii ohledně ibogainu (alkaloid obsažený v Iboze) a léčení deprese u pacientky s anamnézou bipolární poruchy typu II s epizodou těžké deprese střední závažnosti.